Nejdelší středisková akce za celý rok. Kde se vzala její tradice a proč se každoročně běhá Robův běh?
ZTV patří vedle táborů a zahajovacího ohně k tradičním akcím, na kterých se potkává celé středisko. Malí, velcí, staří, mladí a dokonce i bývalí členové střediska. Jednu dobu středisko zkoušelo jakousi novou podobu této akce, ale v posledních letech se opět vracíme ke starému a osvědčenému modelu.
To letošní ZTV proběhne 15. – 17.5. 2015 na střediskovém tábořišti ve Vilémovicích.
Středobodem celé třídenní výpravy je Závod Turistické Všestrannosti, odtud také zkratka ZTV a název celé akce. Závod má dvě části:
– Robův běh
– vaření
Každý ze tříčlenných týmu musí absolvovat běžeckou část, kde nezískávají body pouze za rychlost, ale získávají body také na několika stanovištích, která po cestě potkají. A jak už název závodu napovídá, stanoviště jsou všestranně zaměřená, od zálesáckých dovednosti až po moderní technologie.
V cíli je čas na krátký odpočinek a každý tým má potom za úkol vlastními silami a ze surovin, které si přivezli z domu, vytvořit teplé jídlo, kterým by okouzlili porotu. Že se jídlo vaří na ohni a porota po očku sleduje i práci s ohněm a okolo ohniště, to jistě netřeba zmiňovat ;).
Celý soutěžní den je potom večer uzavřen slavnostním ohněm, kde jsou vyhlášeny výsledky závodu. Neméně podstatnou částí je slavnostní zakončení celého skautského roku, kde oddíly hodnotí, co všechno se jim povedlo a prozradí snad i něco málo o táboře.
Pozornému čtenáři neunikne, že se stále nedozvěděl, proč se běží Robův běh. Respektive proč zrovna Robův, když ani jeho vedoucí nikoho takového nepamatují. Inu, tady musíme zabrousit trochu do historie.
Po obnovení skautingu v roce 1990 se tehdy pionýrská skupina KOMPASrozdělila a jeho část založila pod vedením Igora Slatkovského nové skautské středisko KOMPAS. Jeho činnost navazovala na práci, kterou Igor společně s Medúzou, Robem a dalšími lidmi pod hlavičkou „turistického“ oddílu začali už v dobách socialismu. Vedoucím jednoho ze zakládajících oddílů, 15. chlapeckého oddílu, byl Rob. Na tomto místě už lze jen citovat slova, která jsou na jeho památku otištěna v almanachu střediska ke dvacátému výročí.
Rob Bartůšek – jeden z prvních členů oddílu. Sportovec s mimořádnou kondicí. Jeden z nejméně vážných lidí na středisku. Se smyslem pro fair play větším, než si byl ochoten přiznat. Dychtivost po životě. Pro své kluky jen to nejlepší. Vedoucí Bobrů. Dobrý vedoucí. To se pozná právě na nich. Když 27. května 1993 po zlé nemoci jako 22letý zemřel, nezůstal rozhodně nikomu nic dlužen.
To, co jsme mohli udělat, bylo alespoň na jeho počest pojmenovat střediskový závod, kterého se každý rok účastní nová vlčata a světlušky a nenechat tak na jeho památku zapomenout.